5 vědeckých studií, které byste měli znát předtím, než dětem představíte tablet

Média i vědecká komunita dnes stále častěji hovoří o problémech, které může přinášet používání dotykových obrazovek u těch nejmenších. Protože tyto technologie se do rodin rozšířily poměrně nedávno, je výzkum dopadů  na dětský vývoj stále ještě v plenkách.

Nedávno se do médií dostaly dvě nové vědecké studie zabývající se vlivy tabletů a chytrých telefonů na vývoj batolat a předškoláků. Šlo o kanadskou studii Pediatrické akademické společnosti (PAS) hovořící o tom, že děti, které používají tablety a smartphony příliš mnoho času před jejich druhými narozeninami, mohou trpět zpomaleným vývojem řeči. Druhá studie z Velké Británie zase nachází souvislosti mezi používáním dotykových obrazovek a horším spánkem dětí do 3 let.

V této souvislosti je třeba připomenout, že na totožných závěrech se vědci už dávno shodli u společensky vcelku široce akceptované televize, ať už jde o její aktivní sledování dětmi, nebo tzv. televize na pozadí, puštěné jako domácí kulisu. Pojďme se tedy podívat na výzkumy sledující vliv médií na kojence, batolata a předškoláky:

Souvislosti mezi typem obsahu konzumovaným malými dětmi a pozdějšími poruchami pozornosti (D. A. Christakis, F. J. Zimmerman, 2007)

Tato studie se zaměřovala na typ sledovaných televizních pořadů dětmi do 3 let. V následujících pěti letech vědci tyto děti sledovali a hledali možné souvislosti s rozvojem poruch pozornosti. Výsledky tehdy odhalily, že sledování dětských vzdělávacích programů v televizi před dosažením tří let věku  nebylo o pět let později přímo spojené s poruchami pozornostmi. Nicméně, sledování běžných zábavních pořadů, ať už násilných nebo nenásilných, před třetím rokem života bylo významně spojeno s následnými problémy s pozorností. Tato studie však přináší informaci o zajímavém věkovém přelomu, a to u dětí od čtyř nebo pěti let, kde neměl typ sledovaného obsahu na pozornost vliv. Jak vzdělávací, tak  zábavné pořady sledované v tomto věku nebyly spojeno s následnými problémy.

Denní používání dotykové obrazovky u kojenců a batolat je spojeno s kratším spánkem a pozdějším usínáním (C. H. M. Cheung, R. Bedford, I. R. S. De Urabain, A. Karmiloff-Smith, T. J. Smith, 2017)

Jde o v úvodu zmíněnou studii, jež ve zkratce potvrzuje závěry učiněné o raném sledování televize a rozšiřuje je na tablety a chytré telefony. Děti ve věku 6 – 36 měsíců, které pravidelně používaly tablety a chytré telefony, vykazovaly horší kvalitu i délku spánku. Autoři v článku mj. shrnují čtyři nejdůležitější aspekty, jež mohou tyto problémy způsobovat. Za prvé, elektronická média mohou přímo krást čas, který mají děti na spánek. To vede k pozdějšímu usínání a ke zkrácení doby nočního spánku. Za druhé, obsah médií může děti psychicky a fyzicky nabudit, což jim v klidném usínání příliš nepomáhá. Za třetí, modré světlo, které obrazovky vyzařují, může potlačovat tvorbu melatoninu, který ovlivňuje kvalitu spánku, zdravé funkce organizmu a zvyšuje riziko vzniku různých typů rakoviny. Melatonin je tzv. hormon tmy, protože se tvoří s jejím nástupem, jasné modré světlo tak mate naše tělo a nedovoluje mu melatonin tvořit. Za čtvrté, určité dědičné rysy, jako je emocionální labilita nebo hyperaktivita, vysoce souvisejí s rodinným prostředím. Vzhledem k tomu, že kojenci a batolata v takových rodinách mají spíše nepravidelný spánkový rytmus a častěji používají média, doba jejich spánku bývá kratší.

Brzký vývoj jemné motoriky u batolat používajících dotykové technologie (R. Bedford, I. R. S. De Urabain, C. H. M. Cheung, A. Karmiloff-Smith, T. J. Smith, 2016)

Stejný tým jako u předchozí studie přinesl v loňském roce pozitivní zprávu o raném používání dotykových zařízení, resp. “scrollování” a rychlejšímu vývoji jemné motoriky u batolat. Skupinu pozorovaných tvořili opět kojenci a batolata ve věku 6 – 36 měsíců. Ti, kteří dříve dostali možnost naučit se “scrollovat”, rychleji rozvíjeli jemnou motoriku např. při skládání kostek. Kromě vývoje jemné motoriky se tým zajímal i o hrubou motoriku a primární jazykový vývoj (kdy dítě tvoří dvouslovná spojení a první věty), zde však nenašel žádnou, ani pozitivní nebo negativní spojitost.

Je používání mobilních obrazovek spojené se zpožděním jazykového vývoje kojenců? ( J. Ma, M. van den Heuvel, J. Maguire, P. Parkin, C. Birken, 2017)

Tuto výzkumnou otázku si kanadský tým položil opět v návaznosti na data z předchozích výzkumů o sledování televize u dětí. Čím více televize dítě sleduje, tím pomalejší jeho jazykový vývoj může být. Nová studie se zaměřila na kojence a batolata ve věku 6 – 24 měsíců. Ve vzorku více než 1000 dětí používala pravidelně pětina z nich tablet, a to v průměru necelou půl hodinu denně. Tato skupinka pak oproti těm, co tablet nepoužívaly, vykazovala zvýšenou míru verbálních vývojových poruch. Bohužel studie nesledovala, jaký typ aplikací děti používaly a zda je při hraní sleduje nebo doprovází dospělý, což jsou obecně důležité faktory v minimalizaci vývojových rizik.

Limity dětské paměti při učení se z obrázkových knih, televize a dotykových obrazovek (R. Barr, 2013)

Tato studie shrnuje dosavadní výzkum fenoménu nazvaného video deficit, který přetrvává u dětí do věku dvou až dvou a půl let. Ten popisuje vcelku běžný fakt, že dítě v tomto věku není schopno transponovat dění na obrázcích nebo obrazovce do reálného života, vědomosti tak není schopné dále využít, jsou pro něj příliš vzdálené a abstraktní. Video deficit se týká televize, dotykových aplikací, ale i obrázkových knih. K zmírnění tohoto problému může přispět řada faktorů, jako používání obsahu, který je dítěti známý z předchozích zkušeností, opakování a komentáře rodičů, ukazování, vysvětlování. Obecně napomáhá i reálná grafika – video nebo fotografie.

 

Závěrem je třeba zopakovat – podobné efekty, jako dotykové technologie má sledování televize a videí. A dále, že záleží nejen na čase, který děti u médií tráví, ale i na obsahu, jejich věku a způsobu rodičovské intervence. Společné hraní a hraní kvalitních aplikací má prokázané pozitivní vlivy na dětské učení – např. učení nových slov, numerických a technických konceptů. Více o tom, jak (ne)používat dotykové aplikace naleznete v našem článku Dotykové aplikace pro ty nejmenší – kdy, jak a proč ano nebo ne?

 

Zdroje:

Barr, R. (2013). Memory Constraints on Infant Learning From Picture Books, Television, and Touchscreens. Child Development Perspectives, Volume 7, Issue 4. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/cdep.12041/abstract

Bedford, R., Saez de Urabain, I. R., Cheung, C. H. M., Karmiloff-Smith, A., Smith T. J. (2016). Toddlers’ Fine Motor Milestone Achievement Is Associated with Early Touchscreen Scrolling. Frontiers in Psychology, 7.

Cheung, C. H. M., Bedford, R., Saez De Urabain, I. R., Karmiloff-Smith A., Smith T. J. (2017). Daily touchscreen use in infants and toddlers is associated with reduced sleep and delayed sleep onset. Scientific Reports, 7. https://www.nature.com/articles/srep46104

Ma, J., van den Heuvel, M., Maguire, J., Parkin, P., Birken, C. (2017). Is handheld screen time use associated with language delay in infants? Pediatric Academic Societies Meeting, San Francisco, CA. https://registration.pas-meeting.org/2017/reports/rptPAS17_abstract.asp?abstract_final_id=1380.1

Zimmerman, F.J., Christakis, D.A. (2007). Associations between content types of early media exposure and subsequent attentional problems. Pediatrics. 120(5):986-92. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17974735

Pokud se Vám článek líbil, poděkujte nám jeho sdílením